sobota 18. listopadu 2017

Maličkosti v každodennosti...

Mám ráda podzimní večery. Voní nostalgií a starými časy, na které si nepamatuju. A ani trochu to nevadí.

Ráda sedím potmě, poslouchám písničky, které se mi náhodně spouští v playlistu na youtube, dívám se na plamínek svíčky na stole a piju teplý čaj s citronem. To je podzim, který miluju. Sladkobolný, v jednu chvíli ledově řezavý a ve chvíli druhé měkký jako plyšová deka.

Ráda si v takových chvílích čtu příběhy, romány, které mi před očima ožívají a já se do nich jsem schopná tak zabrat, že mám sem tam pocit, že jsem součástí děje. Zapomínám na všechno a na všechny okolo.

Mám podzim mnohem radši než Vánoce, Je upřímný a nenápadný. Dává o sobě daleko míň vědět. Ale je tady. Všude kolem.

Poslední dobou ráda uklízím. Přerovnávám věci. Mám pocit, jako bych si tím dělala tak nějak víc jasno i sama v sobě. Když má všechno to správné místo, mám ho trochu víc i já.


Taky jsem ráda za svůj byt a za to, že za sebou někdy můžu zavřít po náročném dni dveře. A jen tak být. Že mám prostor, který je jen můj a kam si pustím jen toho, koho opravdu chci. Bylo to přesně to, co už jsem dlouho potřebovala. Poslední rok, který jsem trávila na studentském bytě mi dával pořádně zabrat.

Dnes mám ale místo čaje pohárek vína. Bílého. Piju vlastně jen bílé, červené mi nikdy moc nechutnalo. Na stěnách sklenky se odráží plamínek svíčky a z repráčku se tiše line hlas Hegerové. Nedávno jsem znovunarazila úplně náhodou při projíždění youtube na její Čerešne. A od té doby si tu písničku sem tam pustím. Je v ní něco, co se mě dotýká. Při každém poslechu. Nejsem moc fanoušek starších písniček, ale v téhle je něco. Něco nespecifikovatelného a hlubokého, co by asi nikdo, krom ní, neuměl tak dobře vyjádřit.


..."Neverte mládencom, keď sa vám zapáčia, vyjedia vám všetky čerešne z koláča"...

Mám ráda podzimní večery.

Jsou klidné.

A dávají odpočinout.



2 komentáře:

  1. Já ti nevím. Mě deštivé podzimní večery pobízí pouze k tomu, abych s vlněnými ponožkami a hrníčkem čaje zalezla nejpozději o půl deváté do postele. A ani s tím uklízením to není dvakrát žhavé. Co jsem nastoupila do práce, tak akorát přendávám hromadu nevyžehleného prádla ze židle na postel. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No každý to máme jinak evidentně :D Já taky zalezu brzo, jen ten spánek nějak moc nechce přijít :) A uklízení mě taky časem přejde, duší jsem věčný bordelář :))

      Vymazat